Toužíte po aktivní dovolené v Chorvatsku?

K atrakcím, které jsme si v rámci chorvatského ostrova Pag nemohly nechat ujít, byl výlet ke sloním chobotům a ještě kousek dál. Na vysvětlenou, nejedná se o žádné části živočichů naložené v lihu, ale o skalní útvary nacházející se v severní části ostrova poblíž pláže Ručica.

Vstupní branou k této pláži i skalám je vesnička Metajna nacházející se v severovýchodní části Pažského zálivu. Do Metajny se dá snadno dostat autem, cesta směrem k pláži Ručica je již v horším stavu a až k samotné pláži se autem dojet nedá. Parkoviště je od pláže vzdálené přibližně 200 m a je odděleno mírným kopečkem, takže z pláže není vidět.

Našim cílem však nebylo koupání na Ručici, ale blízký kaňon, kde se útvary podobné sloním chobotům nacházejí. Určitě doporučuji vzít si s sebou stabilní boty, ne žádné žabky. Terén je svažitý, kamenitý a sypký štěrk ujíždí pod nohama. Vegetace je poskrovnu, a jediné opravdu zelené plochy jsou k vidění až na pevnině na protější straně Pažského zálivu.

Cesta ke skalám bizarních tvarů trvá přibližně dvě hodiny, ale rozhodně stojí za to. Jste-li vášniví či jen příležitostní fotografové, nad snímky pořízenými v tomto kaňonu budou vaši známí kroutit hlavou. Nebudou vám věřit, že jste byli na dovolené v Chorvatsku, ale spíš někde na americkém jihozápadě. Otisky zkamenělých korýšů a amonitů, které se zde dají snadno nalézt, poskytují svědectví, že toto místo bylo kdysi součástí oceánského dna. Cesta u sloních chobotů však nekončí.

Po další přibližně půl hodině se dostanete k rozvalinám koncentračního tábora, který zde za 2. světové války zřídili chorvatští ultranacionalisté (Ustašovci) a v roce 1941 v něm vyvraždili přes 8 tisíc Židů, Srbů a komunistů. Při pohledu na místní vyprahlou krajinu se člověk neubrání myšlenkám na vězně a podmínky, v jakých zde asi žili.

Toto místo vypadá navíc bez nadsázky jako konec světa. I v těchto končinách je však život. Ovce! Na čem se zde pasou? Na stéblech suché trávy! Právě proto, že maso zdejších ovcí není díky skromné stravě tučné, patří mezi nejvyhlášenější v celém Chorvatsku. Únik před ostrým sluncem hledají ovce ve stínech spletence skal a balvanů. Na tento výlet vyrazte odpoledne okolo čtvrté hodiny. Sice ještě neuniknete úmornému vedru, ale to nebude trvat již dlouho. Ve skalách pak budete svědky překrásné hry odpoledního slunce a stínů, které propůjčí krajině vskutku dramatický vzhled.

A nebyla by to správná turistikou proložená dovolená, kdybychom nezdolaly nejvyšší vrchol ostrova. Tím je kopec Sveti Vid. S nadmořskou výškou 349 m to rozhodně není nic nesnadného. Nahoru vedou 3 značené stezky. Dvě vedou z hlavní cesty směřující do města Pag, z toho jedna vychází z vnitrozemské vesnice Kolan skrz Kolanské údolí, třetí trasa z přístavní vesničky Šimuni. My jsme zvolily trasu začínající v Kolanu, kam jsme dojely autem. Z Kolanu jsme pak stoupaly kamenitou stezkou, označenou červenými značkami. Půl hodiny pod vrcholem se nachází malé přírodní jezírko.

Zastávku u něj doporučuji – je plné žab a kolem to bzučí nejrůznějším hmyzem. Na vrcholu se nachází polorozpadlá kaplička, která může sloužit jako úkryt před náhlou bouří. Odměnou tohoto přibližně dvouhodinového výstupu jsou překrásné výhledy na ostrov, jeho zálivy i pevninské horské pásmo Velebit. Čím dříve ráno na vrcholu budete, tím snáz se vám půjde (vzhledem k teplotě a intenzitě slunce) a tím zajímavější budou výhledy, protože moře je po ránu klidné a dlouhé stíny při nízkém slunci činí krajinu mnohem plastičtější než je například v poledne.

Tyto výpravy jsou zlomkem toho, co všechno lze na Pagu vidět a zažít. Věřte ale, že pokud se na ostrov někdy vypravíte a odpočinek u moře doplníte některým z těchto výletů, nebudete zklamáni. Naopak vaše dovolená dostane zcela jiný nádech a vaše vzpomínky budou o hodně bohatší.